Čtenářská recenze: Zuzana Hubeňáková - Žena na tahu

Zuzana Hubeňáková je blogerka a spisovatelka. Jen krátce poté, co si založila svůj blog, se stala objevem roku a o něco později pak nejúspěšnější českou blogerkou. Domnívám se, že její břitký, kousavý humor, kterým zesměšňuje v první řadě sebe samu a zlehčuje nepředvídatelné nástrahy, které nám v životě skáčou do cesty stále častěji, je blízký mnoha ženám. Cítí to stejné, zažívají to stejné, jen to neumí tak vtipně popsat a pojmenovat.

Ano, život žen, jako jsem já, je plný zážitků. A ty, jak známo, nemusí být pozitivní, hlavně že jsou silné. V této knize vám mimo jiné ukážu, že se nebojím rizika. Jdu vstříc nebezpečí. Nová kniha Zuzany Hubeňákové s názvem Žena na tahu je rozdělená do 4 kapitol. Názvy Nespoutaná Zuzana – Zuzana pátrá, radí, informuje – Zuzana je doma (a není sama) – Zuzana v lázních už dávají tušit, že si opět smíchy vyhodíte sanici. Čtyřicet vtipných fejetonů, např. Štědrej večírek nastal, Nevinně o víně aneb Znojmo, vidím tě dvojmo, Dovolená s rodinou a jiné katastrofy, Blues o tlustých pažích, Pět dobrých rad ostatním rodičům, Ženy a jejich cykly, Lulánkovo tajemství, Model Matka, Očima gaučového olympionika nebo Doba sdílená… hrají přesně na tu notu, kterou všichni potřebujeme = odlehčení, odpoutání se od reality, aspoň chvilkové vypnutí, hledat trošku srandy i v obyčejných a nezábavných věcech. Jsou dny, kdy balancuju na hraně životní klouzačky s fatálním dopadem. V takových okamžicích si například klidně dám antikoncepci z políčka s nápisem „pátek“ v pondělí. Úplně klidně. Ani se před tím nepokřižuju. Tak nespoutaně za ten život umím vzít. Úvahy zralé zaměstnané čtyřicátnice a matky dvou dětí na téma plavková sezona na obzoru, parkování v nákupním centru, pokusy začít sportovat, třídní sraz po xy letech, hororová dovolená a domácnost v chaosu jsou přesně témata, ze kterých řvou ženy smíchy, protože se v tom vidí, je jim to blízké, a mají pocit, že jsou s někým na jedné lodi. Vyleštěné statusy na sociálních sítích totiž realitě neodpovídají (přece si tam nedám fotku, na které vypadám fakt blbě a ještě tlustější než jsem, nevyfotím si nepořádek v kuchyni a nepovedený knedlík, který se zase rozvařil), a tak je sympatické vědět o někom, kdo také nestíhá, také se chce líbit, mít šikovné a nadané děti a všechno v pořádku, být bohyně kuchyně i sexu, být bohyně vlastně všeho, umět cizí jazyky jako rodilý mluvčí, mít za manžela kutila, Spidermana a Brada Pitta v jednom, prostě ideálního chlapa, ze kterého si všechny sednou na zadek a budou mi ho závidět, ale on bude jen můj. Jo a taky by mohl pohádkově vydělávat, o tom žádná J I k nám domů přišlo chrápání. Z romantických chvilek, v nichž zamilovaný člověk pozoruje zvedající se hrudník milované osoby, jsme se tu a tam dostali do stavu, kdy nevyspaná zombie zuřivě sleduje rty toho uřvaného otravy vedle a vážně uvažuje, jak moc trestné je narvat mu hadr do repráku… Mám doma všechny knihy Zuzany Hubeňákové – Vstupte bez klepání , Postřehy teplákové bohyně a Deníček moderního páru (zde je spoluautorem Dominik Landsman ) jsou přesně tou pravou vzpruhou, přinášejí mi do života zábavu a odlehčení, které mnohdy po náročném dni plném povinností horko těžko hledám. Autorkou recenze je Lucie Bednářová