Čtenářská recenze: Markus Zusak - Roky pod psa

Cameron Wolf a jeho brácha Ruben jsou dospívající kluci, bavící se neustálým vymýšlením ujetých kousků, aniž by předem dokázali domyslet jejich následky. Rodiče, sourozenci i jejich kamarádi a nakonec i oni sami se zařadili do škatulky lůzrů, kteří nikdy v ničem neuspějí, a které v životě nic významného nečeká. Cameronův život se ale podstatně změní poté, co se zamiluje.

Roky pod psa se odehrávají v autorově rodné Austrálii, ovšem čekáte-li exotické prostředí nebo slunění na pláži, pak budete zklamáni. Ústředním zájmem autora bylo popsat život patnáctiletého kluka, jeho bratra Rubíka a jejich rodiny, jejich praštěné nápady, to, jak jdou z průšvihu do průšvihu i obrat v momentě, kdy Cameron potká Rebecu Conlonovou, do které se zblázní. Zdá se vám to trochu málo na spisovatele, který si vytvořil světové renomé úžasnou Zlodějkou knih? Možná z určitého úhlu pohledu ano, nicméně i v Rocích pod psa Zusak dokázal, jak výjimečný je vypravěč. Přestože hlavní dějová linka knize zcela chybí, bezmála stopadesátistránkové vyprávění mladého kluka čtenáře prostě musí zaujmout. Do okouzlení Zlodějkou knih, kterým prošli čtenáři napříč světem, mají Roky pod psa hodně daleko, ovšem nebude-li novinka Marka Zusaka stát ve stínu svých u nás dříve vydaných knížek, musíme si přiznat, že i autorova prvotina Roky pod psa má něco do sebe. Cameron nás jako průvodce provází svým životem a zmiňuje nejzásadnější události (tedy takové, které jsou nejzásadnější zrovna pro něj): holky a neúspěchy u opačného pohlaví, vztahy v rodině, rvačky, hádky, vylomeniny a samozřejmě problematiku svojí vlastní existence. Byť se to tak může jevit, Roky pod psa bych rozhodně nezařadila mezi čtení pro mladé, protože útrapy adolescentů dokáže dospělý vnímat úplně jinak, hlavně s odstupem. Humor, který zpestřuje Cameronovo vyprávění, si vyžaduje nadhled, který asi žádný puberták nemá. Camerona si coby hlavního aktéra Zusak vybral naprosto skvěle! Je typickým ťulpasem, potácejícím se v bezradnosti, ovšem stále ještě s notnou dávkou dětské naivity, díky které je jeho pohled na svět tak mile otevřený. Glosy jeho prožitků a popisy charakterů jeho blízkých jsou díky tomu perfektně výstižné a z vět, které pronáší jen tak mimochodem, naopak cítíme mnohem větší důraz. Nenechte se odradit absencí hlavní zápletky, protože i tahle soustava krátkých epizod slibuje příjemný zážitek. Zusak si udržuje svůj originální styl, zde navíc protkaný humornými vsuvkami. K dokonalosti Posla a Zlodějky knih jí sice chybí hodně, ale ve srovnání s prvotinami jiných autorů nemá chybu! Autorkou recenze je Andrea Štyndlová