Čtenářská recenze: Jo Nesbo – Macbeth

Když jsem se dočetla o projektu <a href="jnpx:x-shakespeare_400">Hogarth Shakespeare</a> jehož cílem je přiblížit současnému čtenáři díla předního světového dramatika a zjistila, že jedním z autorů, kteří zvedli pomyslnou rukavici je i můj oblíbenec <a href="jnpx:x-jo_nesbo">Jo Nesbo</a>, tak trošku jsem zapochybovala, zda se duchovní otec <a href="jnpx:x-harry_hole">Harryho Hollea</a> úspěšně popasuje s tématem kde sice také teče krev jako v Nesboových krimi románech, ale přece jen - <a href="jnpx:x-william_shakespeare">Shakespeare</a> je tak trošku jiná liga.

Po přečtení pár stránek jsem chvilku měla dojem, že by se severský švec měl držet svého kopyta a neškádlit divadelní múzu, ale stačilo ještě párkrát otočit list a bylo jasné, že opak je pravdou! Nesbo dokázal do svého světa drsných detektivů a ještě drsnějších zločinců zapracovat alžbětinskou tragédii tak bravurně, že kniha čtenáře naprosto pohltí. Říká se, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly a toto úsloví platí i zde – Macbeth, sirotek, bývalý narkoman a nynější člen elitního policejního komanda, žije v umírajícím městě plném nezaměstnaných obyvatel bez naděje na jen trošku lepší budoucnost. Jediným únikem před bezútěšnou realitou se pro mnoho z nich stává specialita místního drogového trhu – takzvaná Směska. Majitel „továrny“ a hlava distribuční sítě tohoto narkotika, drogový boss Hekate ovládá neviditelnou (leč pevnou) rukou jak feťácké trosky v ulicích, tak i mnoho osob na nejvyšších postech městské vládnoucí garnitury. Macbeth se chce stát tím, kdo město očistí a vdechne mu nový život. Se zarputilou snahou, jemu vlastní jde za svým cílem – doslova přes mrtvoly. Jeho rádkyní je jeho přítelkyně, majitelka luxusního kasina – Lady, žena sice starší než Macbeth, ale velice krásná, inteligentní a cílevědomá. Díky jejímu „našeptávání“ (ale hlavně pádem do staré závislosti) Macbeth postupně nabývá dojmu, že v zájmu dosažení ušlechtilého cíle je nutné bojovat proti všem a všemi dostupnými prostředky, včetně úkladné vraždy. Nesbo sice věrně kopíruje základní stavbu Shakespearova příběhu, ale zdařile ji modernizuje. Místo trojice čarodějnic vysloví věštby týkající se Macbethovy budoucnosti bizarní trojlístek skládající se ze dvou znetvořených čínských drogových „kuchařek“ a transvestity jménem Stega, norského krále a jeho vojsko nahrazuje motorkářský gang, Ladyino šílenství je způsobeno časem dávno zapadanou, ale přesto stále krutě čerstvou ranou v její duši, jeskyni čarodějnic nahrazuje zchátralá nádražní budova a prorockou větu: …. nikdo „z ženy zrozený“ ti (Macbethovi) nemůže ublížit , autor obratně využil v samém závěru k překvapivému odůvodnění činu, k němuž došlo na prvních stránkách tohoto temného příběhu. Kniha rozhodně stojí za přečtení, Nesbo z literárního souboje s celosvětově nejvýznamnějším dramatikem vyšel se ctí a skvěle dostál své pověsti výborného autora. Autorkou recenze je Iveta Filanderová