Čtenářská recenze: Petra Soukupová - Kdo zabil Snížka?

Druhá kniha Petry Soukupové, které je určená dětem.<br/> Zatímco v první knize nazvané <a href="jnpx:x-bertik_a_cmuchadlo">Bertík a čmuchadlo</a> hraje významnou roli podivný tvor, kterého hlavní hrdina, devítiletý chlapec, najde v lese, je druhá kniha zcela realistická. Hlavní hrdinkou je tentokrát dívka, což ale neznamená, že by knihu nemohli číst i kluci&hellip;

Zhruba desetiletá Martina žije na vesnici, chodí do 4. třídy, do školy jezdí autobusem, má malé sestry dvojčata a moc si přeje velkého psa, který by byl jenom její. Rodiče jí po delším naléhání její přání splní. Martina si mezi štěňaty vybere to celé bílé a začne mu říkat Snížek. Je přeci jako sníh… Jenže… Jak se roztomilé štěňátko mění ve velkého psa, Martina s tatínkem zjistí, že Snížek je hluchý. To poněkud komplikuje jeho výcvik. Martina Snížka příliš nezvládá. Ten opakovaně utíká z jejich zahrady, sousedovi zakousne slepici… ve vsi ho kromě Martininých kamarádů Franty a Káji nemá nikdo rád. Možná ještě Viktor, který se do vesnice přistěhoval z Prahy a bydlí teď u babičky. Jednou, když Sníh zase uteče, ho Martina s kamarády najde cestou do školy u silnice mrtvého. Nechce si připustit, že by to mohl být výsledek nešťastné náhody a vezme si do hlavy, že Snížka určitě někdo ze vsi zabil. S notýskem plným poznámek o obyvatelích vesnice začne pátrat. Franta, Kája i Viktor jí s tím pomáhají. Přes několikerá úskalí se jim nakonec podaří pravdu odhalit. Petra Soukupová píše svým osobitým přímočarým stylem a nejinak je to i v jejích dětských knihách. Vyprávění plyne jako myšlenky vypravěčky Martiny. Kniha má spád, příběh zbytečně nezabředává do složitých odboček a příběh tak dokáže dobře udržet pozornost dětského čtenáře. Co mi přišlo velmi zajímavé, je propojení knihy Kdo zabil Snížka? s knihou Nejlepší pro všechny . Ta vyšla zhruba 2 měsíce po vydání Snížka a je určená dospělým. Jednou ze tří hlavních postav je chlapec Viktor, kterého poznáváme i ve Snížkovi. Martinino vyprávění se ale příliš nezabývá tím, proč se Viktor přestěhoval z Prahy na vesnici k babičce a proč za ním máma jen občas jezdí. Za zmínku rozhodně stojí nádherné výtvarné pojetí knihy. Ilustrátorka Tereza Ščerbová doplnila text svými obrázky a kresbami, které barevně korespondují s obálkou. Autorkou recenze je Lenka Mynaříková