Čtenářská recenze: David Nicholls - Jeden den

Je 15. července 1988 a my se ocitáme v jednom studentském pokoji společně s Emmou a Dexterem. Ona je typická šedá myška se smyslem pro ironii, on charismatický bohém a hezounek. Momentálně je spojuje jen jedna věc: postel. Oba právě ukončili svá vysokoškolská studia a s očekáváním přijímají vidinu života ve světě dospělých. I zde se ale nenávratně rozcházejí: zatímco Emma má se svou budoucností velké plány, Dex se dokáže spokojit s povrchní slávou, luxusem, cestováním a nezávaznými vztahy. Ráno je čeká vystřízlivění a trapné momenty dvou lidí, kteří spolu strávili noc a teď se mají rozloučit s vědomím, že už se nikdy neuvidí.

Kniha Jeden den pro mě byla výjimečná. Přestože se nesla v romantické nótě, nijak se nedotýkala myšlenky "vzali se a žili šťastně až do smrti". Růžové brýle zde rozhodně chybí. Vztahy jsou reálné, láska je opravdová. Žádný cynismus, ale přirozená krása. Všemu jsem věřila od začátku až po konec. Vyzdvihnout rozhodně musím zajímavý nápad sledovat příběh dvou lidí během dvaceti let a pokaždé vždy ve stejný den: 15. července . Každá kapitola se totiž odehrává právě v tento den, jen o rok později. Ten den má svátek svatý Swithin. Pokud ten den prší, prší následujících 40 dní. V roce 1988 nepršelo, ale o 20 let později ano. A v ten den a v ten rok pak právě déšť sehrál svou roli... Obě postavy byly skutečné : typ Dexe klidně můžete potkat na ulici a třeba právě někdo jako Emma je vaše kamarádka. Myšlení obou bylo tak dokonale prokreslené, že jsem se plně dokázala vcítit do toho, co zrovna prožívají. Floutkovství Dexe bylo mnohdy sice přes čáru, ale Emmino nízké sebevědomí a touha něco v životě dokázat byla naprosto uvěřitelná. Letité tápání se střídá s nevyřčenými tužbami. Skryté myšlenky se mění v zarytou frustraci. Lehká ironie a sarkasmus Emmy oživuje šedé pasáže a vy máte nakonec pocit, že víte všechno. Ať už to bylo vyřčeno nebo ne. Během dvaceti let vnímáte nejen změnu myšlení obou hrdinů, ale i převrat v hodnotách a názorech společnosti, přelom milénia. Krátké anotace možná mohou svádět k dojmu, že jde o typický příběh dvou lidí, během nějž čekáme, zda se nakonec vezmou nebo ne. Tak mělký děj rozhodně nečekejte! Jeden den byl pro mě nádherný romantický příběh, kterému nechybělo nic z realističnosti, a který ráda moc ráda doporučuji! ...a tak se líbají uprostřed ulice, lidé kolem nich spěchají letním podvečerem domů, je to ten nejsladší polibek, jaký oba v životě zažijí... Všechno začíná tady a právě dnes. A pak bylo po všem. Autorkou recenze je Andrea Štyndlová