Čtenářská recenze: Lars Kepler – Hypnotizér

Patrně jako mnoho jiných čtenářů jsem se na knihu Hypnotizér těšila poté, co jsem doslova jedním dechem přečetla postupně všechny tři díly trilogie Milénium z pera švédského autora Stiega Larssona. Ovšem srovnávat Hypnotizéra s Miléniem asi není nejlepší nápad. Společné mají snad jen to, že jsou to „tlusté“ knihy z nakladatelství Host od švédských autorů.

To však neznamená, že by to bylo špatné čtení. Nikoliv. Kniha je psaná tak barvitě, až se mi zdálo, že snad už při psaní autorská dvojice manželů Ahndorilových, skrývající se za pseudonymem Lars Kepler , plánovala rovnou také filmové zpracování v podobě pochmurného thrilleru. Mnohé scény se mi odvíjely před očima jako film s tak napjatou atmosférou, že se mi až tajil dech. Ústřední postavou knihy je psychiatr Erik Maria Bark, uznávaný odborník na léčbu traumat. Před lety prohlásil, že končí s hypnózou. Důvody, které ho k tomuto rozhodnutí dovedly se postupně dozvídáme v průběhu vyprávění, kdy autoři střídají současný běh věcí se vzpomínkami hlavních protagonistů. Erik Maria Bark je však nynějšími okolnostmi takřka donucen v jednom případě hypnózu opět použít. Tím se rozhýbe sled dramatických událostí, které navždy poznamenají všechny jeho blízké. Ve stylu vyprávění je velmi zajímavé, jak některé časové úseky jsou popsány z pohledu Erika a posléze např. z pohledu jeho ženy Simony. Vždy se tak autoři vrátí o pár hodin či půl dne zpět a popíšou událost znovu. Slabší povahy s bujnou představivostí bych ráda upozornila na drastičnost některých scén. Jsou plné rozřezaných mrtvol, kolem nich je vše potřísněno krví a to někomu nemusí zrovna přijít vhod. V každém případě mohu tuto knihu s rozsahem přes 500 stran doporučit každému milovníkovi napínavých příběhů. Příběh vás jistě pohltí a pustí až na samém konci. Autorkou recenze je Lenka Mynaříková