Čtenářská recenze: Lars Kepler - Hypnotizér

Na knihu jsem se nechala tentokrát zlákat zcela pragmaticky – reklamou. Kdo by nechtěl strávit vánoční svátky pěkně v teple s pořádnou detektivkou. To jsem však ještě netušila, že přízvisko detektivka je nepatřičné. Protože toto literární dílko, které je sice plné brutálních vražd a jeho hlavním cílem je hledání pravdy, má rozsah, postavy i atmosféru dozajista románovou.

Jde o další krimi román, který se snad nedá přečíst jinak, než jedním dechem. Musím přiznat, že po výborné trilogii Milénium ( Stieg Larsson ), jsem k další severské novince přistupovala s pochybnostmi – přece tyto výborné „detektivky“ jen tak něco nepředčí. Pochybnosti se však záhy – myslím, že konkrétně od strany 4, zcela vytratily. Není moc knih, které jsou opravdu napínavé od samého začátku až do posledních stran. Hypnotizér je knihou, jež má postavy, se kterými po dobu četby žijete, chvíli je nenávidíte, chvíli s nimi soucítíte, a pak stránku za stránkou čekáte, zda dojdou bez úhony ke svému cíli. A dosažení cíle v tomto případě provází nejen neuvěřitelně zapletený příběh, ale také několik případů, které z počátku vypadají jako jeden, neustálé zvraty a také nebývalá surovost se kterou „hlavní hrdinové zabijáci“ odpravují své, ať předem vytyčené, či zcela náhodné oběti. Kvalitu této knize dává nejen zajímavě propracovaná psychologie postav, ale také výtečné dialogy. K tomu Kepler přidává dopodrobna vykreslené vztahy hlavních hrdinů, ať už jde o manželství, vztah otce a syna, či vztahy pracovní. Atmosféra , především duševní rozpoložení pachatelů a obětí, je další silnou stránkou knihy . Četbu této rozsáhlé knihy mohu vřele doporučit těm, kteří jsou vyznavači krimi žánru, mají raději zapletenější a propracovanější příběhy resp. postavy. Je také nutné počítat s tím, že s brutalitou autor opravdu nešetří a že se možná stanete součástí tohoto příběhu do takové míry, že se vám o něm bude i zdát. Autorkou recenze je Markéta Dohnalíková