Čtenářská recenze: Pavel Kosatík - Emil Běžec

<em>Byl jednou jeden Emil, běžec, Zátopek. Běhal a běhal, celý život, všem utíkal a vyhrával. Nikdy nevzdal ani jeden závod. Byl to dělník. Obyčejný člověk. Nezdědil, nebo se o tom aspoň neví, žádný zvláštní talent, který by mu usnadňoval cestu životem. Sám sebe si zbudoval a povedlo se mu to ve složitých dobách, za nacistů a za raných komunistů, kdy něco dokázat bylo těžší než kdykoli jindy</em>

Co dokázal Zátopek, je zázrak. Nikdo ze současné generace si to nedokáže představit. Kenenisa Bekele, současný (2019) světový rekordman v běhu na 5 a 10 kilometrů a držitel třetího nejlepšího času všech dob v maratonu O Emilu Zátopkovi toho bylo napsáno mnoho. Fenomenální běžec, jehož prestižní časopis Runner´s World vyhlásil roku 2013 největším běžcem všech dob, patří bezesporu k nejvýznamnějším sportovcům v české i světové historii. Kniha Emil Běžec je pravdivým obrazem Emilova života, napsaný i díky mnoha desítkám rozhovorů autora s lidmi, kteří ho zažili, znali a zajímali se o něj. Ať už to byla jeho rodina, jeho přátelé, kolegové nebo historikové a lidé z Československého olympijského výboru. Určitě by tato pozoruhodná kniha o Emilovi nevznikla, nebýt podpory Dany Zátopkové, která Emilovi byla nejblíže. Díky tomu se podařilo v knize zachytit ryzího Emila, takového, jaký skutečně byl a tabu není ani soukromý život a ani jeho poněkud komplikovaná povaha. Svéhlavý chlapec z Kopřivnice proběhl životem jako lokomotiva. Prakticky celý život utíkal odněkud někam. Pracovat začal u Bati ve Zlíně, společensky začínal od nuly a běh se mu stal smyslem života. Stal se vojákem a běh byl jeho povoláním. Fenomenální běžecké výsledky byly srovnatelné se světovou konkurencí a Emil začal závodit… Dokázal to, co si předsevzal, protože o všem, co dělal, přemýšlel víc než ostatní a to, co ho napadalo, dokázal uskutečňovat krok za krokem. Předběhl ostatní, protože měl silnější vůli než oni. Díky té vůli dokázal absolvovat i několikanásobně vyšší tréninkové dávky než ostatní. A při těch trénincích sesbíral energii, která se mu pak při závodech hodila vždycky ve chvíli, kdy soupeřům začala síla docházet. Všechno dělal kvůli lidem. Zjistil, že když vyhrává, dělá jim to skoro takovou radost, jako kdyby běhali sami, a tak se snažil vyhrávat co nejčastěji. Závodil a vyhrával, aby měli radost. Vycházelo mu to. Měli. Běhal nejlíp na světě, ale dokázal to dělat tak, že lidé měli pocit, že běhají a vyhrávají spolu s ním… Autor knihy Pavel Kosatík je český novinář, právník a scenárista, píše především životopisné knihy o českých osobnostech, např. o T. G. Masarykovi, Janu Masarykovi, Olze Havlové, Věře Čáslavské, Pavlu Tigridovi. Životopis Emil Běžec jsem darovala tátovi, pro kterého byl Zátopek vždycky sportovním vzorem. Nehodnotil jeho politické postoje, ale prostou radost ze sportu, ze závodění, z úspěchu a neskutečných výsledků, které těžko někdo zopakuje. Ať už o Zátopkovi říká, kdo chce, co chce, nedá se mu upřít vytrvalost a nezdolnost, které ho poháněly životem tak, aby utekl nejen druhým, ale aby unikl i vlastnímu osudu. … Člověk však může běžet i sám k sobě, hledat v běhu pochopení sebe sama. Emil to tak dělal… Na tátovo doporučení jsem knihu přečetla za dvě odpoledne na zahradě jedním dechem a skládám velikou poklonu autorovi Pavlu Kosatíkovi, protože zanechal Emilovu stopu plnou úcty k jeho úspěchům i k Zátopkovi jako člověku. Autorkou recenze je Lucie Bednářová.