Čtenářská recenze: Martin Patřičný - Čítanka

Martin Patřičný je pro mnohé neznámý pojem, ale kdo jednou na vlastní oči spatří jeho překrásnou tvorbu – dřevěné obrazy a plastiky, které mají „duši“, tenhle chlapík mu už v paměti zůstane. Duši umí Patřičný vdechnout nejen dřevu, ale jako citlivý výtvarník s důrazem na krásno i písemnému projevu.

Martin Patřičný miluje knihy, dřevo, hudbu a ženy. Jeho čítanka je vlastně takovým celoživotním čtenářským deníkem, který sepsal na základě svých bohatých čtenářských zkušeností. Chce se podělit o radost a potěšení z knih, které stojí za to si přečíst, nasát je, vstřebávat... ujišťuje tradicionalisty, hledá krásu ve starých dobrých časech, podá ruku „tápajícím“ na knižním trhu a vzdává obrovský hold autorům, knihám, literatuře jako takové. Přináší úryvky a zamýšlí se nad nimi, v mnohých úvahách si s ním dozajista porozumíte. Zabrousí snad do každého žánru, velký prostor je však věnován ženám, obdivu k nim a lásce, Patřičného Múzám. Příběh čtenáře Patřičného udává „dobrý“ tón, ale určitě rozvášní debatu o nejnapínavějším čtení či nejlepší kovbojce na světě, o nejzajímavějších postavách ženských i mužských v hlavní i vedlejší roli a rozhodně dává prostor i ostatním čtenářům, které tímto autor vyzývá k doplnění „své“ čítanky – protože „Kdo nečte, je vůl!“ Jen namátkou – Stendhal, Kipling, Shakespeare, Hašek, Poláček, Remarque, Rabelais, London, Salinger, Twain, Foglar, Defoe, Doctorow, Shaw, Thackeray, Sládek, Zweig, Homér, Neruda, Du Maurier, Škvorecký, Pound, Amis, Čapek, Dostojevskij, Molière, May, Poe, Maupassant, Villon, Boccacio, Irving, Nezval, Austenová, Heller, Lodge, Amado, Šrámek, Atwoodová, Fowles, Seifert, Hrabal, Herriot, Durrell, Steinbeck, McDonaldová, Welzl, Fitzgerald, Swift, Kipling, Wallace... Patřičný má vkus, tedy knižní určitě, to se musí nechat! Pro potěchu duše si přečtěte jeho Patřičnou čítanku, kterou trefně doplnil kolážemi, pro potěchu oka pak navštivte jeho stránky www.patricny.com . Ukázka z knihy, která mne zaujala: W. S. Maugham píše v divadelní hře Kouzlo domova: Muži na rozdíl od žen nejsou pro manželství dělaní. Ale když má žena trpělivost, pevnou ruku a umí mužského tu a tam hezky odměnit, dokáže chlapa vycvičit jako pejska. A když se jí to povede, opustí ho, protože – co by dělala s pejskem? (komentář M. P.) Autorkou recenze je Lucie Bednářová