Provádění revizí elektrických instalací do 1 000 V v prostorách bez nebezpečí výbuchu

Anotace

Tato příručka je oproti předchozímu vydání aktualizována podle nových legislativních předpisů, a to podle zákona č. 250/2021 Sb. a navazujících nařízení vlády č. 190/2022 Sb., případně i č. 194/2022 Sb. Je třeba zdůraznit, že ustanovení...

Tato příručka je oproti předchozímu vydání aktualizována podle nových legislativních předpisů, a to podle zákona č. 250/2021 Sb. a navazujících nařízení vlády č. 190/2022 Sb., případně i č. 194/2022 Sb. Je třeba zdůraznit, že ustanovení legislativních předpisů mají vždy větší právní sílu než technické normy. Provádění revizí elektrických instalací se řídí právními předpisy a technickými normami. Důležité elektrické instalace spadají mezi tzv. vyhrazená technická zařízení, pro něž základní požadavky stanoví zákon č. 250/2021 Sb. Ten upravuje obecně požadavky na bezpečnost provozování technických zařízení. Na tento zákon navazují další právní předpisy a technické otázky řeší navazující technické normy. Jak zákon č. 250/2021 Sb., tak na něj navazující právní předpisy (pokud jde o revize, tak je to nařízení vlády č. 190/2022 Sb.) mají svou předlohu v předpisech Evropské unie. Technické normy ČSN řešící technické otázky provozu technických zařízení jsou (až na ČSN 33 1500:1990) převzatými evropskými normami nebo evropskými harmonizačními dokumenty, jež zase vycházejí z mezinárodních norem IEC. To objasňuje kapitola 1 této publikace. To, že účelem revize je podat vlastníku nebo uživateli elektrického zařízení přesný obraz o jeho stavu, je uvedeno v kapitole 2. Podle ní by revizní technik měl také dát základní pokyny pro nutné opravy, popř. doplnění a také směrnice, jak s elektrickým zařízením zacházet. Pokyny týkající se toho, jak se zařízením zacházet, aby nebyla ohrožena bezpečnost, stanoví právní předpisy. O otázkách legislativy k revizím podrobněji pojednává kapitola 3 této publikace. Ta uvádí v současné době platné předpisy, které se k revizím elektrických instalací vztahují. Otázkám revizí, aby jejich provedení odpovídalo platným legislativním předpisům a technickým normám, se věnuje kapitola 4. V ní je, jako výsledek zavádění mezinárodních norem lEC a evropských norem EN našimi českými technickými normami, poukázáno na ČSN 33 2000-6 ed. 2. Tato norma je vlastně „prováděcím předpisem“ k národní ČSN 33 1500 a svým určením odpovídá bývalým normám ČSN, které se zabývaly postupy při provádění revizí elektrických instalací. Pro provádění revizí je důležitá potřebná dokumentace a další potřebné informace (o vnějších vlivech apod.). Tomu se věnuje kapitola 5. Další důležitou záležitostí je zajištění bezpečnosti při revizích, tzn., aby se při nich nezranil ani revizní technik, ani osoby, které na provádění revizí nejsou zúčastněny. Těmto otázkám se věnuje kapitola 6. Další kapitoly, které jsou poměrně rozsáhlé, se věnují samotnému průběhu revize. Kapitola 7 se zabývá prohlídkou elektrické instalace, kapitoly 8 a 9 jejímu zkoušení a měřením v instalaci. V kapitolách 8 a 9 uvádí tato příručka jako doplnění požadavků ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 základní postupy při provádění výchozích revizí elektrických zařízení, tj. prohlídku, zkoušení prováděné měřením, a to zejména z hlediska ověřování ochrany před úrazem elektrickým proudem (spojitosti ochranných vodičů, izolačních odporů, ochrany automatickým odpojením, měření odporu uzemnění, zkoušky doplňkové ochrany proudovými chrániči a doplňujícího pospojování, zkoušky polarity a pořadí fází, funkční zkoušky, úbytku napětí, ověření ochrany proti tepelným účinkům atd.). Doplňující jsou stručné kapitoly 10 až 12 pro ověřování funkce zařízení, úbytků napětí a sledu fází. Oproti předchozím vydáním obdobných norem (jejichž příkladem je ČSN 33 2000-6-61 ed. 2) ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 kromě zásad pro vypracování zprávy o výchozí revizi uvádí v kapitole 13 již i zásady pro provádění pravidelných revizí, zásady pro určování jejich lhůt i zásady pro vypracování zprávy o pravidelné revizi. Důležité v této ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 je ustanovení, že revizi musí provádět osoba znalá, která je k provádění revizí odborně způsobilá. (Tato evropská norma samozřejmě netvrdí, že revizi musí provádět revizní technik, protože je na legislativě každé členské země CENELEC, jakým způsobem požadavek na odbornou způsobilost osoby provádějící revizi naplní.) Tato příručka uvedenou ČSN 33 2000-6 ed. 2 v řadě případů komentuje, včetně vazeb jejích ustanovení na ustanovení ČSN 33 1500. Postupy při provádění výchozích revizí elektrických instalací jsou aplikovatelné i na provádění jejich pravidelných i mimořádných revizí. Proto má tato příručka obecnější platnost než pouze pro provádění výchozích revizí elektrických instalací. Důležité je uvědomit si, že revizní technici elektrických zařízení podnikající v této oblasti, dodavatelé i odběratelé revizních prací dostávají do rukou příručku věnující se oblasti revizí elektrických zařízení komplexně, tj. nejen po stránce technické, ale i technologické i ekonomicko-právní. Při provádění revizí elektrických instalací je samozřejmě na prvním místě elektrotechnická odbornost, nicméně hned za ní následuje i určité právní minimum, protože bez řádné objednávky nebo smlouvy může být revizní činnost, byť sebe lépe odvedená, z hlediska revizního technika zbytečnou, protože za ní nemusí být zaplaceno. Druhá část této publikace je proto věnována právě tomuto právnímu minimu, s důrazem na důležité náležitosti smluvních vztahů, a to obzvláště s přihlédnutím k rekodifikaci občanského práva, která nastala s účinností od 1. 1. 2014. Od rekodifikace občanského práva uběhla již řada let, nicméně i přesto se dodnes setkáváme s tím, že někteří revizní technici při uzavírání smluv používají vzory podle dnes již neplatného „obchodního zákoníku“. Jednotlivé kapitoly druhé části této publikace jsou zaměřeny na subjekty závazkových vztahů, kdo je oprávněn jednotlivé subjekty zastupovat při podepisování smluv či objednávek, jaké náležitosti by smlouvě neměly chybět a naopak, čeho se vyvarovat. Při zpracování jednotlivých kapitol byl kladen důraz na vztah k revizní činnosti, nicméně i přesto je nutné důrazně upozornit, že každý smluvní vztah je specifický a žádný vzor nelze považovat za dokonalý. Vždy je nutno vzít v úvahu veškeré aspekty konkrétního smluvního vztahu. Tato kniha by měla být nejen základní pomůckou pro přípravu revizních techniků elektrických zařízení ke zkouškám odborné způsobilosti a pro jejich celoživotní vzdělávání, ale i užitečným dílem pro jejich každodenní praxi. Zcela určitě však bude užitečná i pro elektrotechniky, kteří elektrická zařízení nerevidují.