Amarus (kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr na slova Jaroslava Vrchlického)

Anotace

podle Souborného kritického vydání děl Leoše Janáčka B/1 (editoři Leoš Faltus, Marie Kučerová, Miloš Štědroň) klavírní výtah Zdeněk Král Janáčkova první kantáta Amarus pro soprán a tenor sólo, smíšený sbor a orchestr je psána na slova Jaroslava...

podle Souborného kritického vydání děl Leoše Janáčka B/1 (editoři Leoš Faltus, Marie Kučerová, Miloš Štědroň) klavírní výtah Zdeněk Král Janáčkova první kantáta Amarus pro soprán a tenor sólo, smíšený sbor a orchestr je psána na slova Jaroslava Vrchlického, v jehož textu nalezl Janáček stopu vlastního osudu. Amarus je otiskem málo radostného autorova mládí. Skladatel dílo dokončil v roce 1897, poprvé skladba zazněla o tři roky později. V kontextu Janáčkova díla je lyrická kantáta Amarus dílem hledání, skladbou, která završuje skladatelovo první, romantické tvůrčí období. Když skladatel vzpomínal po letech na toto své opus, řekl: „Amarus? Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi. Touhy mládí našly si text Vrchlického. I mládí a jaro se tu potkaly.“