Anotace
Jsem privilegovanější, než kdokoli z mé rodiny kdy byl. A přesto jsem v prdeli. Nenávidí mě víc lidí, než si moje babička dokáže představit. V den parlamentních voleb se ji s tímto tvrzením snažím celých 20 minut přemluvit, aby nevolila...
Jsem privilegovanější, než kdokoli z mé rodiny kdy byl. A přesto jsem v prdeli. Nenávidí mě víc lidí, než si moje babička dokáže představit. V den parlamentních voleb se ji s tímto tvrzením snažím celých 20 minut přemluvit, aby nevolila krajně pravicovou stranu.
Berlínská vypravěčka, dcera někdejší východoněmecké punkerky a angolského studenta, neustále udržuje rozhovor s kýmsi blíže nespecifikovaným. Podle oslovování a typu otázek můžeme jen tušit, že se jedná o dávno zesnulého bratra, jindy o amerického imigračního úředníka nebo psychologa, případně o rozhovor s vlastním já. Olivia Wenzel píše srdceryvně i humorně o původu i ztrátě, o radosti ze života, osamělosti a rolích, které člověku přisuzuje společnost.
Více
