Anotace
Pozoruhodná práce, napsaná v roce 2017, líčí, jak ničivé pandemie a klimatické změny zpustošily rozsáhlou římskou říši a přispěly k pádu nejmocnější civilizace starověku.
Dějepisci jsou po staletí fascinováni pádem římské civilizace. Kyle Harper ve...
Pozoruhodná práce, napsaná v roce 2017, líčí, jak ničivé pandemie a klimatické změny zpustošily rozsáhlou římskou říši a přispěly k pádu nejmocnější civilizace starověku.
Dějepisci jsou po staletí fascinováni pádem římské civilizace. Kyle Harper ve své knize poprvé klade důraz na úlohu, kterou při něm hrály klimatické změny a velké epidemie. Pomocí moderních vědeckých metod a dat z „přírodních archivů“, tedy z ledovcových jader nebo sekvenování DNA, Harper odhaluje, že osud Říma nebyl psán pouze jeho politiky, vojáky a okolními barbary, ale že k němu přispěly i sopečné erupce, sluneční cykly, klimatická nestabilita či devastující účinky rychlého šíření virů a bakterií, které umožnila pokročilá římská infrastruktura. Kolaps Říma byl totiž podle autora zejména triumfem přírody nad lidskou ctižádostí.
Ve 2. století, na vrcholu své síly, byl Řím neporazitelnou supervelmocí. O několik století později byly všechny jeho zdroje vyčerpané a říše se topila v politickém chaosu. Kniha popisuje boj Římanů s neustále se zhoršujícími výkyvy podnebí a opakovaně propukajícími epidemiemi pravých neštovic, dýmějového moru a jiných, kterým obležená říše nemohla odolávat navěky.
V Harperově břitké reflexi vztahu lidstva a planety slouží Řím jako memento toho, že dějiny naší civilizace jsou klimatickými vlivy a evolucí mikrobů psány v mnohem větší míře, než si ještě dnes dokážeme přiznat.
Více
