Anotace
Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let první republiky (1918–1938) navazují jako přirozené pokračování na předcházející svazek Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918).
Kniha popisuje nejen dnes již zapomenuté...
Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let první republiky (1918–1938) navazují jako přirozené pokračování na předcházející svazek Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918).
Kniha popisuje nejen dnes již zapomenuté případy, ale také události, které se staly součástí kolektivní paměti, jsou však zkreslené nánosem mýtů a fiktivního vyprávění. Patří mezi ně příběh smíchovské vražednice se zlatým chrupem, vražda knihaře Tyla na Malé Straně (zejména pak podivné putování jeho těla starou Prahou) i tragický osud rodiny hostinského z Karlovy ulice.
Čtenář zde objeví chronologii nikdy neobjasněných úmrtí pražských prostitutek (od Anny Kočové přes známý případ Otýlie Vranské až po Helenu Kindlovou), které znovu a znovu přiváděly tisk i detektivy k úvaze, že se Prahou pohybuje sériový násilník, jenž vždy s odstupem několika let udeří.
K první republice a její skutečné i předstírané eleganci patří také sňatkoví podvodníci. První, o němž bude řeč, se jmenoval Karel Čapek a narodil se ve stejném roce jako slavný spisovatel, za kterého se ostatně rád vydával. Druhý hovořil anglicky, tvrdil o sobě, že je velkovýrobcem praček, a svedl vyhlášenou pražskou krasavici Mimi Hanlovou.
Jiným druhem podvodníka byl Egypťan dr. Osman Muchtára Fakrí, jenž ve stopách nejobratnějších mystifikátorů moderních dějin prodal smyšlenou koncesi na stavbu železnice přes Arabskou poušť až do Mekky.
Pražské mordy provázejí své vyprávění přesným určením míst, na nichž se popisované skutky odehrály, takže se čtenář může vypravit v jejich stopách.
Více
