Tři muži proti totalitě - Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB

Anotace

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí...

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských i podnikatelských prominentů. Na organizaci jejich útěků do svobodného světa skupina spolupracovala s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem RAF, zaměstnanci amerického velvyslanectví Walterem Birgem a Reinholdem Pickem a dalšími odvážnými lidmi, jejichž příběhy se protínají na stránkách knihy. Díky důslednému dodržování konspiračních zásad byla spolupráce Oty Tulačky s Josefem Hýblerem Státní bezpečností odhalena až po dlouhých devíti letech od jejich zatčení. Autorka čtivě líčí zapojení obou odbojářů do příprav jednoho z nejvážnějších pokusů o vojenský převrat za totalitní éry známého pod názvem akce „Praha – Žatec“, přičemž pozornost věnuje jak přípravám, tak snahám o zpochybnění jejich autenticity. Odbojová činnost Oty Tulačky vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Jaromíra Nechanského a Veleslava Wahla, která byla využívána americkými zvláštními službami a dodnes vyvolává mnoho otazníků. Podobně jako ve své minulé knize „Kámen“ autorka také odkrývá stěží uvěřitelný paradox tehdejší doby, kdy stejní příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří pomáhali při přechodech na Západ, byli v rámci zločinných praktik komunistické tajné policie nuceni vodit lidi na útěku do pasti na „falešné hranici“. Kniha přitažlivě a konkrétně, s využitím bohaté archivní dokumentace odpovídá na současné otázky po existenci a formách působení třetího odboje v období nejsilnějších komunistických represí. Autorka své líčení dramatických příběhů z počátku studené války chápe zároveň jako aktuální apel k ostražitosti, abychom svoji svobodu dokázali ubránit i do budoucna. K tomu je však zapotřebí také poznat a pochopit sami sebe – to je cesta, kterou autorka nabízí pohledem zpět do zrcadla naší minulosti.