Nebeští cyklisté - aeroplány poháněné šlapáním

Anotace

Ojedinělý námět, u nás dosud nikým nezpracovaný. Příběh nebeských cyklistů nás bude provázet historií lidské touhy vznést se vlastní silou a létat jako ptáci, což bylo snem lidí odedávna. Svědčí o tom kresebné a písemné nálezy objevené v kulturním...

Ojedinělý námět, u nás dosud nikým nezpracovaný. Příběh nebeských cyklistů nás bude provázet historií lidské touhy vznést se vlastní silou a létat jako ptáci, což bylo snem lidí odedávna. Svědčí o tom kresebné a písemné nálezy objevené v kulturním dědictví starých národů. Odráží se to také v mnoha bájích, mýtech a legendách. Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly. Byla to především Velká Británie, v níž se v těchto šedesátých letech zabývalo několik skupin nadšenců stavbou letadel poháněných lidskou silou – HPA (Human Powered Aircraft). Pak se jejich vývoj přenesl do USA, kde měli konstruktéři k dispozici moderní materiály „kosmické éry“, a tak nastal posun jejich stavby a létání s nimi od nadšeného amatérismu k solidnímu vědeckému přístupu. Vznikající šlapací letadla byla schopná ve své době těch nejlepších výkonů, aniž by nacházela v ostatních zemích konkurenci. Den, který se zapsal do historie létání byl 12. červen 1979. Tehdy pilot-cyklista Bryan Allen překonal vlastní silou na stroji Gossamer Albatross kanál La Manche od britských břehů k francouzským za 2 hodiny a 29 minut. Získal tak Kremerovu cenu spojenou s vysokou peněžitou prémií 100 000 liber. Brzy po něm následoval skvělý triumf letadla MIT Daedalus při památném letu z Kréty směrem k řecké pevnině. Tyto a další úspěchy vyvolávaly až přehnaně optimistické vize o budoucnosti šlapacích letadel. Úvahy na toto téma téměř vždy končívaly otázkou: „Čeho se dočkáme příště?“ Toť otázka, na niž není jednoduché odpovědět.