Čtenářská recenze: Angela Marsonsová - Skryté karty

Na soukromé elitní škole se stala tragická událost. Třináctiletá žákyně spáchala sebevraždu skokem ze střechy školní budovy. Vyšetřovatelka Kim Stoneová tuto událost nese těžce o to víc, že na místo nestihla dorazit včas. Zároveň jí od samého počátku na celé události něco nesedí a v momentě, kdy je jasné, že za smrtí mladičké Sadie nebyla sebevražda, pouští se se svým týmem vyšetřovatelů do pátrání. Případ ji zavede nejenom mezi vyšší kruhy bohatých rodičů a učitelů, ale také do minulosti.

Ach, Sadie, když ses naposledy nadechla, nebyl ve mně žádný cit, ale teď tě poznávám skrze tvé vlastní myšlenky zaznamenané vlastnoručně a ve vší důvěrnosti do deníku. Trpěla jsi. To já taky. Ty už máš klid. Já ne. S každou ránou a kopancem, při každém střetu našich těl se mi od té bolesti ulevilo, od hněvu, který ve mně bouří, uvězněný, roste a živí se nenávistí a odporem. Odpuzovala jsi mě. Sama tvá existence byla urážkou mých muk. Víš, při každém pohledu na tebe mi bylo jasné, co musím udělat. Jiná možnost nebyla. Muselas to být ty. Jinak to nešlo. Muselas zemřít. Bylas první. Poslední ale nebudeš. Jak daleko jste ochotni zajít, abyste uchránili svá nejtemnější tajemství? Záhy po tragické smrti Sadie se stěnami školy Heathcrest nese zpráva o dalším úmrtí jednoho z žáků. Tělo Shauna Coffee-Todda je nalezeno v šatně tělocvičny . Alergická reakce na arašídové oříšky s následkem smrti – tak zní zpočátku oficiální verze. Od reality je však vzdálená na míle. Shaun totiž o své alergii věděl a navíc měl v dosahu injekční pero, které by mu zachránilo život. K chlapci oběšenému na školním prostěradle v jedné z místností školy se Kim Stoneová naštěstí dostane právě včas, aby jeho mladý život zachránila. Po téhle události je už jisté, že na elitní škole řádí monstrum vraždící nevinné děti . Tým vyšetřovatelů pod vedením Kim Stoneové postupně zjišťuje a rozplétá nitky vedoucí až do minulosti školy, k jejich bývalým žákům a rodičům žáků současných . Přesto, že zpočátku žádná zjevná souvislost není patrná, vyplývá na povrch činnost místního tajného spolku rozděleného do čtyř skupin podle barev karet na piky , srdce , kára a trefy . Moc takového spolku je větší, než by se mohlo na první dojem zdát. Pozvánka k členství se neodmítá a vazby mezi jednotlivými členy trvají nadosmrti. Příslušnost ke spolku nelze nikdy jen tak zrušit. Nikdy. A porušení pravidel se tvrdě trestá. Tajemství, která za tím vším stojí, jsou opravdu temná a škola si svou pověst chrání i za cenu dalšího zla . A bez ohledu na to, že jsou v ohrožení další lidé včetně inspektorčina týmu. Dokonalá krimi série Nevěřila bych, že krimi série o tolika dílech může být dokonalá, ale Angela Marsonsová je s každým dílem lepší a lepší. Už u těch předchozích jsem si myslela, že je žádný další nepřekoná. Pletla jsem se. Skryté karty jsou pro mě zatím nejlepší kousek. Jen těžko hledám slova chvály , která jsem v předešlých recenzích na knihy Angely Marsonsové ještě nezmínila. S dalším dílem jakoby se znovu zvedla už tak dost vysoko položená laťka kvality děl z pera téhle autorky. Při čtení jsem často litovala, že musím jíst, spát a dýchat. Běžné činnosti mě zpomalovaly ve čtení a já litovala, že Skryté karty prostě nemůžu přečíst na jeden zátah. I tak jsem posledních 50 stran četla, aniž bych tušila, co se kolem mě děje. Tragický závěr vyšvihnul knihu na piedestal. Celou dobu se všichni v týmu tak skvěle doplňovali, že mi konec Skrytých karet byl strašně líto. Některé řádky jsem dokonce musela přečíst dvakrát, abych opravdu uvěřila tomu, co se stalo. Emočně mě závěr chytl natolik, že poslední strany téhle knihy zůstanou po skrápění mými slzami navždy zvlněné. Autorka zkrátka neztratila dech ani u osmého dílu. Právě naopak. Na závěr mi nezbývá než Skryté karty všem doporučit. Ale potřebuje to tahle série vůbec? Autorkou recenze je Andrea Simoglu.