Anotace
Publikace je již osmým dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy v roce 1922. Strašnice leží v pražském předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním...
Publikace je již osmým dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy v roce 1922. Strašnice leží v pražském předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království. Bylo tomu tak za husitských válek, za války třicetileté, za válek o rakouské dědictví a války sedmileté, důležitou roli sehrály Strašnice i v moderní době během pražského postání v květnu 1945.
Až do 19. století tvořily součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala, na konci 18. století vznikly Nové Strašnice. Stavební boom pak znamenáme na přelomu 19. a 20. století a posléze během počátku 20. století a za první republiky, kdy se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získávají Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha – Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy v šedesátých až osmdesátých letech 20. století dochází ke zboření staré zástavby Starých Strašnic a částečně Nových Strašnic, a zůstává z ní zachováno do dnešních dob jen několik málo budov.
V druhé polovině 20. století vzniklo ve Strašnicích nebo v těsném sousedství několik důležitých závodů (Tesla, Mitas, Jawa, Chirana), Tesla Strašnice vyrábí první televizory. V této době je zastavěna téměř všechna plocha strašnického katastru, když již na přelomu 40. a 50. let tu vzniká sídliště Solidarita, poté vyrůstá nová, z velké části panelová výstavba i v dalších strašnických lokalitách. Na počátku 90. let 20. století byl postaven po šedesátiletém úsilí ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí panny Marie.
Převážně ikonografická publikace s akcentem na fotografiích a pohlednicích dochovaných od přelomu 19. až 20. století do druhé poloviny 20. století, doplněná řadou plánů a grafických listů, dokumentujících zejména společenský, kulturní, sportovní (Sokol Strašnice) život ve Strašnicích.
Více
